Zvyšte produktivitu na pracovišti snížením hluku

Pracovníci v otevřených kancelářích a jejich frustrace z rozptýlení

Studie publikovaná v Journal of Environmental Psychology v roce 2013 zjistila, že mnoho zaměstnanců v otevřených kancelářích je frustrováno rušivými vlivy, které snižují jejich výkon. Téměř polovina dotazovaných uvedla, že výhody snadnější interakce, které otevřené kanceláře údajně nabízejí, jsou menší než nevýhody způsobené vyšší úrovní hluku.

Výzkumníci také zjistili, že lidé pracující v soukromých kancelářích měli s interakcí s kolegy méně problémů. Otevřené kanceláře podle nich naopak omezují důvěrné nebo soukromé konverzace mezi zaměstnanci.

V roce 2014 shrnul The New Yorker několik výzkumů zaměřených na otevřené kanceláře a dospěl k závěru, že tento druh prostředí poškozuje produktivitu, koncentraci, kreativní myšlení i spokojenost zaměstnanců.

Rostoucí počet rozptýlení

Zaměstnanci v otevřených kancelářích mohou mít pocit, že jsou součástí inovativní společnosti, která podporuje týmovou práci a spolupráci. Toto uspořádání jim také nabízí možnost vytvářet smysluplné vztahy s kolegy. Zároveň je ale činí zranitelnějšími vůči rozptýlení.

Snadná a bezprostřední interakce s ostatními často vede k častějším přerušením. Hluční kolegové, spontánní brainstormingy, schůzky, bubnování prsty o stůl, nečekané otázky a příchozí hovory snadno odvádějí pozornost od práce.

Studie Kalifornské univerzity v Irvine zjistila, že průměrný pracovník v kanceláři má mezi jednotlivými přerušeními v průměru jen 11 minut. Po neplánovaném přerušení mu pak trvá přibližně 25 minut, než se vrátí k původnímu úkolu. Tyto odhady jasně ukazují, jak nekontrolované interakce v otevřených kancelářích snižují produktivitu.

Zdravotní dopady hluku na pracovišti

Hlučné pracovní prostředí může výkon zaměstnanců ovlivnit i nepřímo – tím, že poškozuje jejich zdraví.

Dlouhodobé vystavení hluku bylo spojeno s vysokými hladinami kortizolu, hlavního stresového hormonu. Podobně jako jasné světlo vysílá hluk tělu signál, že je třeba být ve střehu. Tento typ stresu spouští produkci kortizolu, který zvyšuje krevní tlak a hladinu cukru v krvi.

Tato reakce pomáhá zvládat krátkodobé stresové situace, ale pokud ji neustále spouštějí každodenní stresory, jako je trvalý hluk, může vést k vážným zdravotním problémům. Chronicky vysoké hladiny kortizolu byly spojeny s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, inzulinovou rezistencí, obezitou a cukrovkou 2. typu.

Studie Cornellovy univerzity o hluku na pracovišti ukázala, že lidé pracující v hlučném prostředí si méně často ergonomicky upravují pracovní místo, což může přispívat k fyzickým potížím. Trvalý hluk může také zhoršovat kvalitu spánku narušením cirkadiánního rytmu.

Špatné zdraví samozřejmě škodí i pracovnímu výkonu a dá se předpokládat, že mnoho lidí v hlučném a rušivém prostředí nepodává svůj nejlepší výkon.

Zdroje

• Hongisto, V. et al. (2016). Rekonstrukce otevřené kanceláře – pracovní prostředí a spokojenost zaměstnanců. Journal of Environmental Psychology, 45, 176–191.
• Konnikova, M. (2014). Past otevřených kanceláří. The New Yorker.
• Mark, G., Gudith, D. & Klocke, U. (2008). Náklady na přerušovanou práci: vyšší rychlost a stres. University of California, Irvine.
• Evans, G. W. & Johnson, D. (2000). Stres a hluk v otevřených kancelářích. Cornell University.
• Babisch, W. (2003). Stresové hormony ve výzkumu kardiovaskulárních účinků hluku.
• Stansfeld, S. A. & Matheson, M. P. (2003). Hlukové znečištění: ne-sluchové účinky na zdraví.